Ať už se pokusím popsat cokoli, slova mi budou vždy nedostatečná. Nikdy nedokážu předvídat, kdy se ten pocit dostaví, ale jakmile nastane, znovu si uvědomím, proč je pro mě tento svět neocenitelný a úchvatný. Znovu jsem ztracen v transu, neschopen formulovat jakýkoli koherentní či smysluplný postřeh. Tímto to tedy nechám, plné nelogičností a rozjitřených emocí. S přiznáním, že právě oni dva mě k tomu dohnali. Perfektní ona a dokonalý on. Jejich vzájemné pouto. Ale nejen oni, celý štáb a nádherný hudební doprovod se na tom také podílel... Celkové hodnocení 5 z 5 hvězd.
Ach jo, ten námět je skutečně zajímavý a herecké výkony jsou naprosto ohromující. To, že některé části jsou přitažené za vlasy, lze přehlédnout, protože celkově působí velmi roztomile. Nicméně, poslední dva díly? Ty by neuvěřil ani ten nejnaivnější severokorejský voják. Je to škoda.
Musíme si upřímně přiznat, že délka jednotlivých epizod je značně nadsazená; bez milosti bych si vzal do ruky nůžky a prostříhal to. Nicméně, tento seriál vás zaručeně pobaví díky vynikající ústřední dvojici - Hyeon Bin v roli čestného kapitána KLDR, který má za úkol dostat zpět milionářskou dcerku Yoon Se-Ri (božská Ye-Jin Son), avšak cesta to není jednoduchá. Jedná se o seriál, který mistrovsky balancuje mezi srdceryvnou romancí a vtipným, škodolibým humorem, včetně popkulturních odkazů a samozřejmě situačních komediálních momentů. Navíc je seriál pojat vůči KLDR výsostně smířlivě, jako by tvůrci vyjadřovali touhu po sjednocení, ale zároveň tušili jeho neuskutečnitelnost. Příběh druhé dvojice rovněž pobaví (So Ji-Hye jako snoubenka hlavního hrdiny Seo Dan je kočka a zároveň dívka s ohnivou povahou; umí hrát a zaujala mě již ve filmu The Black Knight). Ostatní postavy jsou také celkem únosné, seriál je velmi napínavý, nápaditý a kombinuje to nejlepší z typicky korejských prvků. Přesto je náročný a nedoporučuji sledovat více než jednu epizodu v kuse. Seriál netrpí syndromem mdlého konce a právě to ho řadí mezi nejpovedenější tituly loňské sezóny. Hyeon Bin konečně našel partnerku, která se vyrovná jeho uměleckému talentu a není zastíněna (i když scénář k tomu jistě přispěl). Son se k Binovi vyloženě hodí, vzájemná chemie je hmatatelná a napětí mezi nimi neustále narůstá. Fanoušci a znalci korejských reálií budou nadšeni, cameo Choi Ji-Woo s odkazem na její nejznámější sérii, stejně jako Kim Soo-Hyun s odkazem na [https://www.csfd.cz/film/345516-eunmilhage-widaehage/komentare/], a zmínka o sérii [https://www.csfd.cz/film/272115-chuno/komentare/] s účastí mého oblíbence Jung Kyoung-Ho. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl...
Moji dva oblíbení herci v jednom projektu, láska jako trám a k tomu spousta dalších detailů v pozadí... Copak jste snad očekávali nějakou vážnost? Ale prosím vás.
Nebudu to komentovat, protože by to opět bylo plné výkřiků úžasu. Řeknu jenom jednu věc: Božská s Trávníkem si po společném filmu tento seriál doslova vymodlili, protože o tom celý čas mluvili, že si spolu chtějí zahrát v jiném projektu než jen přes obrazovku. Modlili se s maximálním nasazením a oba zde mohli plně předvést své úžasné herecké schopnosti v nejrůznějších situacích. Jejich charisma a vzájemná chemie opět rozdmýchala spekulace o jejich skutečném vztahu v civilním životě. Navíc je to seriál, na kterém je vidět, jak si natáčení užívali. Počínaje kapitánovými druhy až po skupinku vesničanek, které si jednotlivé scény během natáčení zřejmě ještě ozvláštnily. Je mi jedno, jaká je jeho délka, ani vteřina mě nenudila. Jsou mi lhostejné všechny ty nelogičnosti, protože i vážné scény mi občas vykouzlily úsměv na tváři, romantické scény pak způsobily naprosto blažený výraz plný touhy "já chci taky", a ty dojemné mi téměř vyplavily oči. Pro mě je to prostě naprostá srdeční záležitost a s ohledem na překlad i "dítě", kterému odpustím veškeré chyby. No, nakonec jsem se docela rozepsala.
"Soudruhu synovec z Londýna." ■ Dvojice Ye-jin Son & Bin Hyeon: 110 %. Děj v Severní Koreji: 100 % (kupodivu patrně zobrazeno s vysokou přesností, ačkoli laskavě - uprchlík ze Severní Koreje se během natáčení vyjádřil, že měl pocit, jako by byl zpět ve své vesnici). "Bohyně" Ji-hye Seo: 100 %. Polovina 9. epizody, kdy jsem měl "zimomriavky": 120 %. Hudba: 80 %. Ostatní herci: V pořádku. Nereálnost: Přijal jsem ji. Co mi vadilo: Děj v polovině změnil tempo a chvíli trvalo, než jsem si zvyknul. Celkově: 92 %. ■ OST Picture Of My Heart [https://youtu.be/XrnK1wqDO1k]
Plakala jsem, smála se, toužila jsem znát konec, ale zároveň jsem si přála, aby to nikdy neskončilo (a mimochodem, ten konec mě zlomil). Ne všechny vedlejší příběhy mě zaujaly stejně, ale celkový dojem to nijak nezkazilo. Už teď vím, že to bude moje srdeční záležitost.
Jakože, super. Několik drobností k vylepšení by se sice našlo, ale chemie mezi ústřední dvojicí, jejímž důkazem je i jejich spojení v reálném životě, prostě všechno přebije... ;)
Tak a je to za námi. Pokud jde o hlavní dvojici, tak jsou prostě skvělí. Především moje milovaná Son Ye-jin znovu dokazuje, proč je neohroženě nejlepší herečkou, kterou znám. Ta dívka prostě dokáže neskutečně pobavit i vyvolat slzy - její emotivní scény je prostě nutné vidět, nelze je popsat slovy - to není hraní, to je reálné prožívání (poslední dva díly jsem brečel nejen díky ní :-)). Zápletka seriálu poskytuje příběhu dostatek dějových zvratů a s vývojem jsem spokojený, snad jen ten skok Sever - Jih byl poněkud náhlý. Z vedlejších postav jednoznačně musím vyzdvihnout vojáky, skvělá partička :-) Ale ani uprchlík a ta "jeho" nebyli špatní, našli by se i další. Naopak příbuzní na Jihu mi, zejména zpočátku, lézli na nervy, nebyli zábavní, spíše až hloupí. Ta banda slepic (ženských) na Severu si u mě vysloužila rozporuplné hodnocení - občas velmi vtipné, jindy zase nucený, nezdařený humor. Realistické to moc není, zvláště Sever je vykreslen až příliš pozitivně a směšně, skoro každý si kupoval pašované zboží z Jihu atd. :-) Potom tu ještě máme soundtrack. No, už dlouho jsem si v seriálu nenašel několik samostatně poslouchatelných krásných skladeb, zbytek pak v seriálu působil rovněž dobře. Mám-li to shrnout, jedná se o velmi kvalitní, zábavný a dojemný seriál, jak se sluší a patří, se skvělou hudbou, ale přece jen mi tam občas nějaká ta ingredience nesedla. Zejména kdybych si odmyslel mou milovanou v hlavní roli, můj požitek by nebyl nic vyloženě extra. Jenže ona je tak úžasná, že v tomto složení si to s přihlédnutím k ostatním letos zhlédnutým dílům s odstupem času zaslouží plné hodnocení, ačkoli úplně objektivní to ode mě není - holt Son Ye-jin... :-)
Ó můj Bože! Nádhera od začátku do konce. Příběh natočený tak, že jsem se v jednom okamžiku smál a v dalším jsem ronil slzy jako blázen. O Bin Hyeonovi a Ye-jin Son asi netřeba psát, že pouhé sledování jejich společného hraní by samo o sobě stačilo na celý seriál. Ale je tam spousta menších postav, které doplňují příběh svými drobnými příběhy a humorem. Myslel jsem si, že po části odehrávající se v Severní Koreji to už nemůže být lepší, ale mýlil jsem se. Severokorejci v Soulu byli roztomilí, vtipní a akční a působili jako lidé z jiného století v současnosti. Při každé ráně, kterou Bin Hyeon dostal, jsem trpěl jako pes, snad víc než Se-ri. Bylo to prostě… nemám slov… vyždímalo to ze mě emoce na celý rok dopředu a konec byl asi nejhorší. Doufal jsem v naprosto dokonalý konec, protože jsem duše nekonečně romantická, a způsob, jakým to skončilo, byly ty nejsmutnější okamžiky z celého seriálu, alespoň pro mě… ano, nedokonalé konce prostě více útočí na city, a přesně tak to bylo. Miloval jsem ty drobné vsuvky o tom, jak se v minulosti setkávali, aniž by o tom věděli…
Perfektní. Prvotřídní herecké výkony, postavy šité na míru hercům, soundtrack chytlavější než ve skandinávském thrilleru. I když jednotlivé díly se blížily stopáži celovečerního filmu, jako divák jsem se nenudil a užíval si každý moment. Humor se střídal s romantikou, akcí, napětím nebo vážnými tématy. Naši režiséři by si mohli vzít příklad od šikovného zacházení s kamerou, které dodávalo každé scéně nesmírnou dynamiku.
Tohle je naprosto neuvěřitelně zdařilá věc. Krásné je to od začátku až do konce, poslední díl jsem velmi probrečela. Je to krásně napsané, výborně zahrané a fakt, že hlavní pár spolu po skončení natáčení začal randit i ve skutečném životě, těm emocím dodává ještě více opravdovosti. Bin Hyeon v roli severokorejského vojáka pro mě asi od shlédnutí tohoto seriálu představuje nový předobraz ideálního muže, o kterém jsem ani nevěděla, že bych něco takového potřebovala. Ale tomu se prostě nedalo odolat. Naprosto unešená jsem byla i všemi těmi dalšími příběhy, tomuhle se žádná americká produkce nemůže vůbec rovnat.
Dlouhou dobu jsem měla od tohoto druhu tvorby pauzu a takhle jednou při procházení Netflixu jsem narazila na pár korejských projektů a oslovil mě především tento kvůli Ye-jin Son, od které jsem kdysi viděla tři její jiné projekty, a která mě už tehdy okouzlila svými hereckými schopnostmi. Stopáž jednotlivých dílů je sice masakr, ale nedala bych pryč ani minutu. Naprostá dokonalost. Ústřední dvojice ve svých rolích exceluje. Zamilovala jsem si i Hyeokův oddíl. Brilantně vyvážené vážné momenty s těmi vtipnými. Četla jsem, že tvůrci spolupracovali přímo s lidmi ze Severní Koreje (žijící v Jižní Koreji) a že vykreslení toho života tam je velmi věrné. Také mě mile překvapilo, jak Korejci celé to téma celkem citlivě zvládli vůbec uchopit. Jako třešnička na dortu pak působí povedený soundtrack.
Největší problém, který jsem s tímto seriálem měl, je délka jednotlivých dílů. Určitě by stačilo na epizodu jen 40 minut a ne, aby to bylo dlouhé jako celovečerní film. Některé díly špatné nejsou, je tam akce, napětí a zvraty, ale to je po chvilce zničeno další 30 minutovou délkou zbytečnými dialogy. Tím pádem, se prostě víc jak tři hvězdy těm epizodám dát nedají.
Nehodnotím, protože jsem u toho vydržel s očima obrácenýma v sloup (hrozná česká fráze) 1 a půl dílu. A za tu dobu se mi to líbilo tak z 5-ti procent, nebo spíš vůbec. Což je zvláštní, když to tady teď má procent 86..? Já jsem asi krapet zvláštní… Navrhuju, aby se moje hodnocení nezprůměrovalo s ostatními. Vedle obecného ratingu bude nově navíc na ČSFD rating Michalův, ať vám to nekazím, čímž by například Láska padá z nebe dosáhla na zasloužených 150 procent a první místo za nejlepší seriál všech dob.
Vynikající nápad, skvělá realizace a ústřední dvojice je bez komentáře. Pár hloupostí člověk odpustí. Tady není moc o čem.
Zajímavý nápad a velmi slibný první díl, od druhého už to ale pro mě přestává být snesitelné. Chápu, že romantický seriál není dokument o korejském konfliktu, ale přece jen to musí být v mezích únosnosti; pokud jihokorejská civilistka vyhrožuje pěti severokorejským vojákům, že má kompromitující informace o tom, jak porušují vojenské povinnosti, tak asi je jasné, jak by to dopadlo: určitě ne společným grilováním vzácného masa. Může být pohledná, ale přeci jen nikdo nebude riskovat zastřelení kvůli ženě, kterou právě potkal. Hlavní hrdinka nezavře ústa a je s podivem, že jí to ti kluci z Kimovy armády tolerují. Ale možná jsem příliš velký eurocentrik.
Jakoby takhle. Více než rok, kdy jsem tento seriál viděl poprvé, přemýšlím, co bych o něm napsal, jak bych vlastně měl pojmout můj komentář k němu. OOH Byla to moje druhá zkušenost s Koreou v seriálu a třetí celkově. Několikrát jsem přemýšlel, že je škoda, že to "nejlepší" jsem viděl takhle na startu, ale taky několikrát jsem došel k tomu, že díky tomuto skvostu jsem se tak krásně zaháčkoval do naprosto nového světa. Bude to už rok a půl, co jsem chodil spát v pět ráno, protože přece musím vidět další díl; bude to už tak dlouho, co jsem otevřel tyhle dveře do krásného světa. OOH Abych jenom neplkal, musím poznamenat, proč se mi to tak líbilo, asi.? Chemie, postavy, nekonečné téma "sever proti jihu" a hlavně děj! Tohle totiž jakože můžu. V jednu chvíli se řehtám a druhou chvíli brečím. Jasně, někdo by mohl namítnout, že je to sbírka emocí, no a co? Jasně najdou se minimalistické věci, jenž můžu, ale co vlastně chci od filmů a seriálů? Aby se mnou pohnuly, ne? To napětí, ten smutek, ta radost. Co se uvnitř mého těla odehrávalo, by samo o sobě zapadlo do jednoho z dílů "Byl jednou jeden… život" :-D. OOH Za tu dobu jsem načerpal x příběhů a prošel si desítkami cest s různými postavami a přesto jsem neviděl ani procento z tohoto koutu světa. Několikrát jsem právě tohle dílo doporučoval svým blízkým, ale všichni sklapli uši, když jsem dodal, že je to z Koreje. Jsem fakt rád, že jsem tento typicky český předsudek neměl a šel do toho. OOH Musím upřímně napsat jednu věc, není to moje myšlenka, už ji tady zmínila v nějakém komentáři jedna osoba. Neznal jsem moc pocit, že když něco skončí, podíváš se na poslední díl, tak trvá pár chvil, pár nocí, snů, pár východů slunce, než se v tobě všechno vstřebá, než přijmeš všechno, co se stalo, než vlastně pochopíš fakt, že je konec a ty musíš jít dál ve svém ostrém životě, a i když si to celé rozebrereš ve své nicotné hlavičce, nechce se ti prostě kumulovat další, v tu chvíli zbytečné city. A díky tomuto seriálu jsem to nezažil naposled, ale to se zase dostáváme k tomu, že jsem rád za nalezení této kultury, ach jo, kolikrát to ještě v komentáři napíšu :-D. ...001...
Jsem konsternován, šokován. To se nedá ani nijak jinak říct. Obecně vzato nesleduji seriály ani filmy z Asie, ale toto mě dostalo a rozsekalo. Příběh za mě originální a geniálně zpracovaný, sice mnohdy se to vyrovnává telenovele, tak či tak člověka pohltí, vtáhne a je nucen koukat se dál ze zvědavosti, jak to dopadne. Hlavním tahákem jsou zde také hlavní protagonisté, kdy mužské publikum si zamiluje dvě herečky, fenomenální, krásnou Ye-jin Son (Yun Se-ri) a uchvacující pohledem, přenádhernou Seo Ji-hye v roli Seo Tan. Ženské publikum naopak přitáhne ochránce Se-ri a kapitán Jeon Hyeoka (Bin Hyeon) a darebáček Seung-jun, kterého hraje famózní herec Jeong-hyeon Kim. Navíc oceňuji i zakončení samotného seriálu, které je za poslední dobu, co jsem tak mohl vidět, vůbec nejlepší. Nejslabší epizoda je pro mě šestá, bohužel mě nenadchla a proto má nízké hodnocení, ale jinak seriál hodnotím celkově na 5 hvězdiček, čili slušných 85 %.
Nádherný, pohádkový příběh, naprosto jedinečný a to úplně celý. Z nahlédnutí do Severní Koreje mrazí. Není skoro nic, co dodat. Snad jen, že cameo rolí potěšil: Soo-hyeon Kim. 감사합니다 Chemie mezi Bin Hyeon a Ye-jin Son byla velkým plusem a zůstali spolu i v životě... :)
Největší problém, který jsem s tímto seriálem měl, je délka jednotlivých epizod. Určitě by stačilo na epizodu jen 40 minut a ne, aby to bylo dlouhé jako celovečerní film. Některé díly špatné nejsou, je tam akce, napětí a zvraty, ale to je po chvilce zničeno další 30 minutovou délkou zbytečnými dialogy. Tím pádem, se prostě víc jak tři hvězdy těm epizodám dát nedají.
Dlouhou dobu jsem měla od tohoto druhu tvorby pauzu a takhle jednou při procházení Netflixu jsem narazila na pár korejských projektů a oslovil mě především tento kvůli Ye-jin Son, od které jsem kdysi viděla tři její jiné projekty, a která mě už tehdy okouzlila svými hereckými schopnostmi. Stopáž jednotlivých dílů je sice masakr, ale nedala bych pryč ani minutu. Naprostá dokonalost. Ústřední dvojice ve svých rolích exceluje. Zamilovala jsem si i Hyeokův oddíl. Brilantně vyvážené vážné momenty s těmi vtipnými. Četla jsem, že tvůrci spolupracovali přímo s lidmi ze Severní Koreje (žijící v Jižní Koreji) a že vykreslení toho života tam je velmi věrné. Také mě mile překvapilo, jak Korejci celé to téma celkem citlivě zvládli vůbec uchopit. Jako třešnička na dortu pak působí povedený soundtrack.
Láska padá z nebe je zatím nejlepší a nejemotivnější romantický korejský seriál, jaký jsem kdy viděl. Každá jedna epizoda v sobě nese tolik emocí a tento seriál pak strčí celý Hollywood do kapsy. Ke každé postavě si vytvoříte vztah, hlavně k vojákům ze Severní Koreje a nejvíce k hlavním postavám. Ye-jin Son se stala mou oblíbenou korejskou herečkou. Doporučuji.
"Soudruh synovec z Londýna." ■ Dvojice Ye-jin Son & Bin Hyeon: 110 %. Děj v Severní Koreji: 100 % (kupodivu patrně zobrazeno s vysokou přesností, ačkoli laskavě - uprchlík ze Severní Koreje se během natáčení vyjádřil, že měl pocit, jako by byl zpět ve své vesnici). "Bohyně" Ji-hye Seo: 100 %. Polovina 9. epizody, kdy jsem měl 'zimomriavky': 120 %. Hudba: 80 %. Ostatní herci: V pořádku. Nereálnost: Přijal jsem ji. Co mi vadilo: Děj v polovině změnil tempo a chvíli trvalo, než jsem si zvyknul. Celkově: 92 %. ■ OST Picture Of My Heart [https://youtu.be/XrnK1wqDO1k]
Jakoby takhle. Více než rok, kdy jsem tento seriál viděl poprvé, přemýšlím, co bych o něm napsal, jak bych vlastně měl pojmout můj komentář k němu. OOH Byla to moje druhá zkušenost s Koreou v seriálu a třetí celkově. Několikrát jsem přemýšlel, že je škoda, že to "nejlepší" jsem viděl takhle na startu, ale taky několikrát jsem došel k tomu, že díky tomuto skvostu jsem se tak krásně zaháčkoval do naprosto nového světa. Bude to už rok a půl, co jsem chodil spát v pět ráno, protože přece musím vidět další díl; bude to už tak dlouho, co jsem otevřel tyhle dveře do krásného světa. OOH Abych jenom neplkal, musím poznamenat, proč se mi to tak líbilo, asi.? Chemie, postavy, nekonečné téma "sever proti jihu" a hlavně děj! Tohle totiž jakože můžu. V jednu chvíli se řehtám a druhou chvíli brečím. Jasně, někdo by mohl namítnout, že je to sbírka emocí, no a co? Jasně najdou se minimalistické věci, jenž můžu, ale co vlastně chci od filmů a seriálů? Aby se mnou pohnuly, ne? To napětí, ten smutek, ta radost. Co se uvnitř mého těla odehrávalo, by samo o sobě zapadlo do jednoho z dílů "Byl jednou jeden… život" :-D. OOH Za tu dobu jsem načerpal x příběhů a prošel si desítkami cest s různými postavami a přesto jsem neviděl ani procento z tohoto koutu světa. Několikrát jsem právě tohle dílo doporučoval svým blízkým, ale všichni sklapli uši, když jsem dodal, že je to z Koreje. Jsem fakt rád, že jsem tento typicky český předsudek neměl a šel do toho. OOH Musím upřímně napsat jednu věc, není to moje myšlenka, už ji tady zmínila v nějakém komentáři jedna osoba. Neznal jsem moc pocit, že když něco skončí, podíváš se na poslední díl, tak trvá pár chvil, pár nocí, snů, pár východů slunce, než se v tobě všechno vstřebá, než přijmeš všechno, co se stalo, než vlastně pochopíš fakt, že je konec a ty musíš jít dál ve svém ostrém životě, a i když si to celé rozebrereš ve své nicotné hlavičce, nechce se ti prostě kumulovat další, v tu chvíli zbytečné city. A díky tomuto seriálu jsem to nezažil naposled, ale to se zase dostáváme k tomu, že jsem rád za nalezení této kultury, ach jo, kolikrát to ještě v komentáři napíšu :-D. ...001...
Jmenuji se Eva a je mi 27 let. Vždycky jsem si myslela, že najít toho pravého je jako hledat jehlu v kupce sena, zvláště v dnešní uspěchané době. Ale pak jsem narazila na online seznamku, která slibovala propojení duší, nejen těl. S počáteční skepsí jsem si vyplnila profil a s trochou štěstí začala procházet profily. Pak jsem narazila na profil Marka. Jeho úsměv na fotce a pár vtipných vět v popisu mě okamžitě zaujaly.
Napsali jsme si první zprávu, pak druhou, třetí... a najednou uběhlo několik hodin a my si stále povídali. Domluvili jsme si první rande v malé útulné kavárně v centru Prahy. Byla jsem nervózní, ale jakmile jsem ho uviděla, nervozita zmizela. Měl stejně jiskrné oči, jak jsem si představovala, a jeho smích byl nakažlivý. Mluvili jsme o všem a o ničem, jako bychom se znali celý život. Cítila jsem se s ním neuvěřitelně přirozeně a uvolněně.
Náš vztah se začal rozvíjet organicky a s lehkostí. Každé další setkání bylo lepší než to předchozí. Objevovali jsme společně nová místa, sdíleli své sny a starosti. Jednoho večera, když jsme se procházeli po Karlově mostě za západu slunce, mi Marek řekl, že mě miluje. V ten moment jsem věděla, že jsem našla svou druhou polovičku. Byl to pocit naprostého naplnění a štěstí.
Dnes jsme spolu už dva roky a naše láska kvete jako nikdy předtím. Občas si s úsměvem vzpomínáme na to, jak jsme se poprvé potkali online a jak jsme se báli, že to bude jen další z mnoha prázdných virtuálních flirtů. Ale osud si s námi zahrál krásnou hru a my jsme si našli cestu k sobě. Věřím, že i vy jednou potkáte svou spřízněnou duši, stačí jen otevřít své srdce a dát šanci moderním technologiím.